Karlínské setkání s netradičním básnictvím

27. ledna 2018 v 16:12 | Ing. Monika Knězková |  Archiv článků

Karlínské setkání s netradičním básnictvím

Prvním novoročním hostem pravidelného spisovatelského večera v zasedací síni NO CČSH v Praze 8 - Karlíně byl 16. ledna RNDr. Jiří Weinberger. Pozvala ho předsedkyně Pražského klubu spisovatelů PhDr. Olga Nytrová. V profesním životě se pan Weinberger věnuje teorii a praxi projektového managementu. A jeho sbírky jsou mimo jiné také obohaceny o "reflexi, epickou konstrukci a postmoderní synkrezi různých literárních žánrů" dočetla jsem se v podkladech, když jsem se připravovala na toto setkání. Trošku mě to znejistilo. Budu jeho básním rozumět?

Obávala jsem se zbytečně. Už začátek byl uvolňující. Autor nás požádal: "Zhasněte všechny své pomyslné obrazovky." Aby to bylo takové, jako když nedávno zažil výpadek proudu. Postupně ho ovládlo zděšení, úleva a pak TICHO. Představili jsme si to a naladili se.

Pan Weinberger na večer pozval ke společnému účinkování své dlouholeté přátele: Pavla Lišku s kytarou a jeho mladou partnerku Janu Drábkovou. Doprovázela je jejich roztomilá pětiletá dcerka Eliška. Byla to šťastná volba. Pomohli kamarádovi s autorským čtením a přednesem. Písničky pana Lišky podtrhly kabaretně laděný večer. Krátké melodické a hravé texty básní střídavě deklamovali všichni tři přátelé. A společně i zpívali. Hudbu k několika písničkám složil Václav Lahodný, který seděl s námi v publiku. Dalšími skladateli, jejichž hudba doprovodila texty Jiřího Weinbergera, byli nepřítomný Michal Vích a přítomný Pavel Liška. Snad nejvíc mě zaujala píseň "Veliký byl tím, co promeškal."

Pan Weinberger zachycuje ve svých povídkách nejčastěji, podle svého vyjádření, skutečné události, přesněji to, co mu vyvolávají v nepokojné hlavě. Jen je problém si těch skutečných událostí "objektivně" všimnout a nezapomenout je, zvláště když jsou někdy poněkud dramatické, dodává. O to víc jsme mu rozuměli, jeho humor nám byl blízký.

Na závěr večera dal náš host kolovat své knížky. Mně nejvíce okouzlila "Povídá pondělí úterku" s úžasnými ilustracemi Lenky Dvořákové a Daniela Gabryše. Pomohla mi zpětně pochopit sdělení v podkladech na přípravu večera: "Převažující absence interpunkčních znamének, zvýrazňující autonomnost veršové struktury, prozrazuje tendování Weinbergerovy poezie od vysloveně dětského čtenáře k příjemci pubescentnímu a dospělému." Jen doufám, že se mohu zařadit k těm posledně jmenovaným, když i ta "chybějící" interpunkce už v novějších verších nechybí.

/fotoreportáž viz www.dialognaceste.cz/


Karlínské setkání - účinkující a diváci.


Karlínské setkání - J. Weinberger s kolegy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama