Stopa, která nevyhasne

7. března 2018 v 18:26 | František Uher |  Archiv článků

STOPA, KTERÁ NEVYHASNE


(Za Petrem Chvojkou)



Nasavrcká kaštanová krajina s hlubokými keltskými kořeny osiřela. Po vleklé nemoci ji opustil místní rodák Doc. Ing. Petr Chvojka, CSc., autor několika stovek publikací a monografií ekonomického zaměření. Do krajiny svého dětství se trvale vrátil po dlouhých plodných letech, stále plný aktivity. Pro nás z literárního prostředí samozřejmě zakotvil v rodném hnízdě především b á s n í k Petr Chvojka. Neboť celým jeho literárním dílem rezonují citlivě laděné struny plné schopnosti analytického vidění světa, všech jeho krás i stínů, úsměvů i smutků. Nehynoucí stopu zanechává Petr Chvojka v historii televizních Večerníčků. Všechny se vyznačují mnohými půvaby a chápáním dětského vidění, ale třináct dílů seriálu O zvířátkách pana Krbce nebo Strašidla na Kulíkově představují žánrovou klasiku. Z půdorysu místních keltských tradic se zrodilo půvabné vyprávění Přátelství přes propast věků. Zmiňme se také o Chvojkových loutkových hrách a hojném publikování v dětském Čtyřlístku, které se dočkalo i knižní podoby. Tím vším prolíná Chvojkovo poetické vidění světa. Česká poezie má mnoho renomovaných básníků, ale také básníky neprávem opomíjené a nejednou znova objevované. Patří k nim i poezie Petra Chvojky, kterou v její komplexnosti vnímám jako nedoceněnou. Kdykoli zalistuji ve sbírkách Dřevo roste zelené, 27, Zpěv ze studně, Ohnívání/Oheň, Signály a Milostná vábení, promlouvá ke mně hluboká voda. Ta u dna, čirá, průzračná, nezkalená, ohlazující drsné kameny. Voda laskavá, hladící prosluněné břehy. Petrovými inteligentními, znepokojenými i moudře smířlivými verši prostupuje nepominutelný a jímavě srozumitelný paprsek prostého člověčenství, schopnost vystihovat podstatné, ubírat se k poznání třeba strmými a trnitými stezkami, ale správným, obecně pospěšným směrem. Je jim vlastní odhodlání hledat, nacházet a zdůrazňovat i v minutách tísně nezbytnost potěšujícího úsměvu. Nejen slovem je však básník básníkem. Nepominutelná je výtvarná tvorba Petra Chvojky, orientovaná především na krajinomalbu. S jeho pracemi jsme se setkali i v bulletinu Střediska východočeských spisovatelů Kruh. V paměti mám stále živou vzpomínku na soubornou výstavu na nasavrckém zámku v sedmém roce minulého století. Z jeho olejů a kreseb promlouvá niterný vztah ke krajině a k lidem, jímž je krajina domovem, starostí i potěšením, chlebem i solí. A zase platí, že z obrazů nenápadně, ale trvale promlouvá básník.

S Petrem Chvojkou odešel skromný mnohostranný umělec, ale především dobrý člověk, za nímž zůstává jasná stopa. I kdyby nic víc, bylo by to dost.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama