Den poezie v Karlíně: motto „Nebát se ...“

21. listopadu 2018 v 18:39 | Markéta Hlasivcová |  Ze života Obce spisovatelů

Den poezie v Karlíně: motto "Nebát se ..."

V listopadu letošního roku proběhl již 20. ročník festivalu Den poezie, který je pořádán v padesáti městech po celé republice. Letošní motto znělo: "Nebát se …" Tento známý výrok T. G. Masaryka byl úmyslně uveden neúplný, aby bylo možno k tématu přistupovat volněji. Členové Pražského klubu spisovatelů a Dialogu na cestě již tradičně vyhlásili dva termíny - úterý 13. a neděli 18. listopadu. Místem konání se opět stala zasedací síň NO CČSH v Praze 8 - Karlíně. První autorské setkání hudebně provázel kytarista Lukáš Koláček.
Úterní poetický podvečer zahájila předsedkyně Pražského klubu spisovatelů a zakladatelka Dialogu na cestě PhDr. Olga Nytrová. Hovořila o poezii, která lidi sbližuje a překonává hranice mezi nimi, zavzpomínali jsme i na minulý ročník festivalu, kdy se nás v Karlíně sešlo na osmdesát básníků, nejen pražských, ale i z celé republiky. Bylo tu řečeno, že strach nemusíme vnímat pouze negativně, on nás může podnítit k odvaze, vést k usebrání, k meditaci, k modlitbě.
Ve své úvodní eseji "Statečnost překonává strach Olga Nytrová píše: "Nedá se říci, že by stateční lidé nepociťovali strach, nebáli se z mnoha různých a obvykle velmi reálných důvodů. Zvláště v časech válečných. Již od antiky je statečnost považována za důležitou ctnost, jednu z těch základních a neoddiskutovatelných. (…) Statečným, odvážným se člověk nestává hned a ani snadno. Dítě mívá strach ze tmy, z cizích lidí, z nepřijetí ve škole mezi vrstevníky, z rozvodu rodičů, z těžkostí týkajících se syndromu zavrženého rodiče. Přitom i mezi dětmi a mládeží najdeme jedince, kteří zachrání topící se dítě a přitom sami riskují život… Soucítění a spoluúčast obvykle nakonec souvisejí i se statečností. Empatický člověk potřebuje statečnost, odvahu k činu, aby dokázal pomoci bližnímu v nouzi."Tolik Olga Nytrová.
A pak již zazněly laskavé verše a vyprávění MUDr. Bohumila Ždichynce, inspirované jeho bohatou lékařskou praxí a láskou k lidem. Básně Ing. Jiřího Cenka nás uvedly do atmosféry vzpomínek na mládí a život v sepětí s přírodou. Markéta Hlasivcová zase přečetla tajuplné, trochu strašidelné básně z básnické sbírky "Světla je vždycky víc", Zuzana Havelková nás roztesknila básní Samota. Lékařským prostředím inspirované verše doc. Jindřicha Tošnera zaujaly hlubokým pochopením silných i slabých stránek lidí i nahlédnutím do jejich osudů.
Básně textaře Michala Steina nás jako vždy uvedly do veselé nálady, rovněž "Drobná poučení" Jaroslava Kobra. Obrazy krajiny a života na venkově autora literatury faktu Břetislava Ditrycha nás naladily téměř svátečně. "Lamentace Nema Omena" básníka Paula Ermite Nema byla opravdovým lyricko-epickým filosofickým tsunami, jak autor uvádí na svých www stránkách. Básně RNDr. Jiřího Weinbergera nás optimisticky naladily a poté již přišla na řadu poetické zamyšlení dr. Jana Wittbergera, vyzývající k odpovědnosti za osud národa. Přítomní hosté se mohli dále pokochat lehce erotickými verši Mgr. Luboše Y. Koláčka. Následoval básník doprovázený psem Jackem, Ing. Tomáš Feifer, který předčítal básně ze své nejnovější básnické sbírky s názvem "Solve et coagula". Velice nás zaujal výběr z meditativních veršů Olgy Nytrové. A pak již přišla na řadu poezie autorky fantasy Lucie Lukačovičové. A jako zvláštní přídavek velice napínavá ukázka z její povídky "Svět kovových velryb".
Texty z knihy nedávno zesnulé autorky science fiction MUDr. Jany Rečkové v podání jejíhopřítele Jana Kovanice nás naprosto strhly. Byla to silná výpověď ženy, která se i v těch nejtěžších chvílích pokoušela psát a neztrácela naději. Neztrácet naději - i to je poselstvím poezie. Večer byl opět důkazem toho, jak poezie lidi sbližuje. Naše setkání mají již stálé účastníky, míváme dva termíny konání - poetický večer ve všední den a "literární matiné" o víkendu. Je podáváno malé občerstvení, stihneme si krásně popovídat a pobýt pospolu.
A na závěr ještě uveďme pár slov ze závěrečné řeči Olgy Nytrové o poezii a společenství básníků: "Poezie náhle otevírá zázrak. Jsme uchváceni. Básník vyjadřuje svůj osud, naznačuje, čím si prošel, jde až na dno existenciály, na dřeň duše. Oslovuje nás událost duše. Básnířky a básníci se otevírají druhým, nastává tu zvláštní sblížení, které je obohacující, je to veliký dar. Všichni jsme si prošli životními zkouškami a své zápasy vyjadřujeme pomoci metafor, veršů. Nasloucháme si, cítíme jeden s druhým a to nás všechny spojuje. To je i účelem takovýchto literárních setkání, kde jde o to osvobozující, o to nejhlubší. Jedná se i o celou škálu humoru až k tomu černému. Je dobře, že jsme se setkali a objevili návaznost, dokonce spřízněnost, společná charismata."

RNDr. Markéta Hlasivcová
Dialog na cestě

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama